2003-06-02, 17:45:26.236 UT; Bajkonur, PU-31/6; Sojuz-FG/Fregat, 005/1005
2003-022A SSC 27816 |
Vědecká sonda pro průzkum Marsu. Sondu pro Evropskou kosmickou agenturu vyrobilo konsorcium 24 firem z 15 evropských zemí a USA pod vedením francouzské společnosti Astrium, Toulouse. Tříose stabilizovaná sonda o vzletové hmotnosti 1120 kg má tvar kvádru o rozměrech 150x180x140 cm s připojenými dvěma panely sluneční baterie dodávajících 650 W (u Marsu) a dobíjejících tři palubní Li-ion baterie s kapacitou po 22.5 Ah. Pohonný systém obsahuje hlavní motor s tahem 400 N a osm stabilizačních motorků s tahem po 10 N; zásoba paliva na začátku letu je 540 litrů. Pořízená data jsou ukládána do velkokapacitní paměti s kapacitou 12 Gbit a předávají se na Zemi prostřednictvím antény o průměru 160 cm v pásmech X a S. Sonda nese: - kameru s vysokým rozlišením HRSC (High Resolution Stereo Camera), připravila Freie Universität, Berlin; - čidlo OMEGA (Observatoire pour la Minéralogie, l'Eau, les Glaces et l'Activité), připravil Institut d'Astrophysique Spatiale, Orsay; - radar MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding) s anténou o délce 40 m, připravila Università di Roma "La Sapienza", Řím; - spektrometr PFS (Planetary Fourier Spectrometer), připravil Istituto fisica Spazio Interplanetario, Řím; - spektrometr SPICAM (Spectroscopic Investigation of the Characteristics of the Atmosphere of Mars), připravil Service d'Aeronomie du CNRS , Verrières-le-Buisson; - spektrometr ASPERA (Analyser of Space Plasmas and Energetic Atoms), navrhl Institute of Space Physics, Kiruna; - experiment MaRS (Mars Radio Science Experiment), řešitel: Köln University; - výsadkový modul Beagle 2 pro výzkum na povrchu Marsu. Předpokládaná aktivní životnost je 2 roky na dráze kolem Marsu. [1],[2],[3] Parametry dráhy:
Události:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2003-022B SSC 27817 |
Čtvrtý stupeň nosné rakety. Parametry dráhy:
Události:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přistávací modul pro výzkum na povrchu Marsu. Sondu připravil tým britských specialistů vedený Colinem Pillingerem z Open University; na výrobě se podílely Open University, University of Leicester, Astrium, Martin-Baker, Logica, SciSys a University of Wales. Modul o hmotnosti 69 kg (po přistání 33.2 kg) má tvar nízké misky o průměru asi 100 cm a hlobce 25 cm. Po přistání se rozevřou čtyři kruhové panely sluneční baterie (po oddělení od mateřské sondy do přistání je modul napájen z chemické baterie). Uvnitř modulu je robotická ruka PAW (Position Adjustable) s dosahem 75 cm, která má na povrch vysazovat jednotlivé přístroje. Modul byl ztracen během přistávání na Marsu. [1],[5] Parametry dráhy:
Události:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zdroje informací:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||